|
 I když se první úspěšná extrakce kofeinu z kávovníkových zrn podařila už v roce 1820 německému chemikovi Rugemu, patent na její přípravu získal až v roce 1962 významný český odborník Zdeněk Žáček. I přes jeho prvenství však současná tuzemská spotřeba bezkofeinové kávy zaostává za západními zeměmi, kde tento druh kávy získává stále větší oblibu a to především u vášnivých konzumentů kávy jako podvečerní zakončení dne. Například v sousedním Německu se bezkofeinové kávy ročně spotřebuje několikanásobně více. Bezkofeinová káva je přitom vhodná pro ty, kteří běžnou kávu z určitých důvodů nemohou nebo nechtějí konzumovat.
V tuzemské prodejní síti je k dostání bezkofeinová káva jak rozpustná, tak i mletá či zrnková. Kofein z kávy se odstraňuje pomocí několika metod, na počátku tohoto procesu jsou však vždy nepražená a tedy zelená kávová zrna. „Za nejšetrnější metodu přípravy bezkofeinové kávy z hlediska zdraví je považována tzv. švýcarská „mokrá“ metoda,“ říká barista Michal Křižka, spolupracovník Institutu kávy. V rámci této metody se k odstranění kofeinu z kávy používá jako extrakční činidlo pouze voda a série uhlíkových zařízení.
Principem tohoto procesu je máčení zelených zrn kávovníku ve vodě. Kofein se z vody následně eliminuje pomocí aktivovaných uhlíkových filtrů a zrnka kávy se suší v speciálních nádržích. Voda, která po extrakci zůstane, obsahuje aromatické látky, odpařením se zredukuje na koncentrát, kterým se povrch zrna postříká. Přítomný kofein se odstraní na filtrech a zbytková voda se použije opět na dekofeinizaci další várky. V tomto novém výluhu se vyluhuje pouze kofein, protože vůči ostatním látkám je roztok již nasycen. Tato operace se opakuje, čímž dochází k úsporám spotřeby vody.
Bezkofeinová káva se rovněž vyrábí pomocí metody superkritických plynů (proces probíhá nad kritickým bodem plynu pod zvýšeným tlakem, používá se například oxid uhličitý) a selektivní dekofeinizace (je založena na využití organického rozpouštědla, ve kterém se rozpouští pouze kofein a jako rozpouštědla se používají například ethylacetát nebo chloroform. Zrno se napaří horkými vodními parami, poté se namáčí v rozpouštědle, čímž nastane vyluhování kofeinu. Tento postup se několikrát opakuje).
|
